Всякий, ненавидящий брата своего, есть человекоубийца; а вы знаете, что никакой человекоубийца не имеет жизни вечной, в нем пребывающей. 1 Ин. 3,15

Обсуждение статьи "МЕФОДИЙ (КАНЧУГА)"

Чръный человек
пользователь
Русская православная церковь

Сообщений: 233
Дата регистрации: 24.09.2009
Биография
14.02.2017 15:03:35

Metod, biskup trebišovský ( * 1921 ) Občianskym menom Michal Kančuha, narodil sa 28. marca 1921 vo Vyšnom Orlíku. Teologické štúdium nadobudol v počajev- skom monastieri, kde prijal aj mníšstvo. Na jerodiakona bol vysvätený 31. júla 1943 a na jeromonacha 1. augusta 1943 preosviete- ným Serafimom, biskupom melitopoľsko- tauričeským a krinským v Melitopole. Ako duchovný pôsobil na farnostiach: B. Bystri- ca, Košice, Prešov, Čirč a Strážske. Okrem te- ológie študoval na Karlovej univerzite v Pra- he slavistiku, rusistiku a neskôr právo. V roku 1947 vydal modlitebník - Pravoslávny mo- litvoslov. V roku 1948 bol členom delegácie na rokovaniach s moskovským patriarchom Alexijom. V rokoch 1961-62 bol špirituálom na Pravoslávnej bohosloveckej fakulte v Pre- šove. Dňa 4. novembra 1962 bol vysvätený za trebišovského biskupa. V rokoch 1962- 1964 bol pomocným biskupom pre správu michalovskej eparchie. Získal si veľkú popu- laritu u duchovných a veriacich. V roku 1964 odišiel na služobnú cestu do USA a po jej návrade mu bol odobratý štátny súhlas. Zomrel v Prahe, kde je aj pochovaný.

http://documents.tips/documents/stolovy-kalendar-2011.html, стр. 19

Умер в Праге, вот только не говорится когда.

Ответить
Олексій Тре
пользователь
УПЦ МП

Сообщений: 2233
Дата регистрации: 03.04.2013
Re: Биография
14.02.2017 20:42:48 в ответ на "Биография" (Чръный человек)

> Умер в Праге, вот только не говорится когда.

Проживал со своей сестрой в Колине. Где и умер 6 кветна (květen - май у чехов) 1982 года, похоронен в Праге: "Poslední dny svého života Michal Kančuha prožil pravděpodobně u své sestry v Kolíně. Zde zemřel 6. května 1982 a pohřben by měl být v Praze"

См. Pavel MAREK: Avanturista, nebo oběť? K životním osudům jednoho pravoslavného vladyky v období totalitních režimů // Dvadsať rokov Katedry histórie Filozofickej fakulty KU v Ružomberku. Mimoriadne číslo časopisu venované jubileu (pp. 132-170), http://kulturnedejiny.ku.sk/images/archiv/dokumenty/2016-132.pdf

Ответить